Vzdělávání

Integrovaný blok Respektuj jedinečnost – já a můj svět „ve mně“

Charakteristika

Integrovaný blok Respektuj jedinečnost – já a můj svět „ve mně“ je zaměřený především na rozvoj osobnostních vlastností a charakteristik dítěte, které jsou jedinečné a o uvědomění si své originality u každého dítěte jde v tomto bloku především. Okrajově se dotýká tělesného rozvoje, cílí prioritně na sebeuvědomění duševní, na práci s city a se sebevědomím dítěte, jež posilujeme zejména také v počátku docházky do mateřské školy. Dítě se prostřednictvím bloku postupně seznamuje také se společenstvím vrstevníků, s pravidly společného soužití, díky kterým můžeme respektovat jedinečnost každého z nich. Učí se orientaci v novém prostředí, vnímat a zvládat změny, adaptovat se.

 

Navrhovaná témata pro tento blok jsou například: Moje školka, Moje rodina, Můj den, Moje tělo, Můj oblíbený pohádkový hrdina, Moje nejmilejší hračka, Co rád dělám, Mám se rád, se všemi jsem kamarád, Proč panenka pláče (porozumění citům svým i ostatních), apod.

 

Klíčové kompetence:

–          Dítě soustředěně pozoruje, zkoumá, objevuje, všímá si souvislostí, experimentuje a užívá při tom jednoduchých pojmů, znaků a symbolů.

–          Dítě získanou zkušenost uplatňuje v praktických situacích a v dalším učení.

–          Dítě řeší problémy, na které stačí; známé a opakující se situace se snaží řešit samostatně (na základě nápodoby či opakování), náročnější s oporou a pomocí dospělého.

–          Dítě problémy řeší na základě bezprostřední zkušenosti; postupuje cestou pokusu a omylu, zkouší, experimentuje; spontánně vymýšlí nová řešení problémů a situací; hledá různé možnosti a varianty (má vlastní, originální nápady); využívá při tom dosavadních zkušeností, fantazii a představivost.

–          Dítě se učí vyjadřovat a sdělovat své prožitky, pocity a nálady různými prostředky (řečovými, výtvarnými, hudebními, dramatickými apod.).

–          Dítě se domlouvá gesty i slovy, učí se rozlišovat některé symboly, rozumí jejich významu i funkci.

–          Dítě je v běžných situacích podporováno ke komunikaci bez zábran a ostychu s dětmi i s dospělými; chápe, že být komunikativní, vstřícné, iniciativní a aktivní je výhodou.

–          Dítě samostatně rozhoduje o svých činnostech; umí si vytvořit svůj názor a vyjádřit jej, uvědomuje si, že za sebe i své jednání odpovídá a nese důsledky.

–          Dítě se ve skupině dokáže prosadit, ale i podřídit, při společných činnostech se domlouvá a spolupracuje; v běžných situacích uplatňuje základní společenské návyky a pravidla společenského styku; je schopné respektovat druhé, vyjednávat, přijímat a uzavírat kompromisy.

–          Dítě napodobuje modely vstřícného chování a mezilidských vztahů, které nachází ve svém okolí.

–          Dítě se spolupodílí na společných rozhodnutích; přijímá vyjasněné a zdůvodněné povinnosti; dodržuje dohodnutá a pochopená pravidla a přizpůsobí se jim.

–          Dítě se svoje činnosti a hry učí plánovat, organizovat, řídit a vyhodnocovat.

–          Dítě dokáže rozpoznat a využívat vlastní silné stránky, poznávat svoje slabé stránky.

–          Dítě odhaduje rizika svých nápadů, jde za svým záměrem, ale také dokáže měnit cesty a přizpůsobovat se daným okolnostem.

–          Dítě se učí, že se může o tom, co udělá, rozhodovat svobodně, ale že za svá rozhodnutí také odpovídá.

–          Dítě se učí smyslu pro povinnost ve hře, práci i učení; k úkolům a povinnostem přistupuje odpovědně; váží si práce i úsilí druhých.

 

Dílčí cíle:

–        uvědomění si vlastního těla

–        rozvoj a užívání všech smyslů

–        rozvoj řečových schopností a jazykových dovedností receptivních (vnímání, naslouchání, porozumění) i produktivních (výslovnosti, vytváření pojmů, mluvního projevu, vyjadřování)

–        rozvoj, zpřesňování a kultivace smyslového vnímání, přechod od konkrétně názorného myšlení k myšlení slovně-logickému (pojmovému), rozvoj paměti a pozornosti, přechod
od bezděčných forem těchto funkcí k úmyslným, rozvoj a kultivace představivosti a fantazie

–        rozvoj tvořivosti (tvořivého myšlení, řešení problémů, tvořivého sebevyjádření)

–        poznávání sebe sama, rozvoj pozitivních citů ve vztahu k sobě (uvědomění si vlastní identity, získání sebevědomí, sebedůvěry, osobní spokojenosti)

–        získání relativní citové samostatnosti

–        rozvoj poznatků, schopností a dovedností umožňujících pocity, získané dojmy a prožitky vyjádřit

–        rozvoj a kultivace mravního i estetického vnímání, cítění a prožívání

–        seznamování s pravidly chování ve vztahu k druhému

–        osvojení si elementárních poznatků, schopností a dovedností důležitých pro navazování
a rozvíjení vztahů dítěte k druhým lidem

–        poznávání pravidel společenského soužití a jejich spoluvytváření v rámci přirozeného sociokulturního prostředí, porozumění základním projevům neverbální komunikace obvyklým v tomto prostředí

–        rozvoj úcty k životu ve všech jeho formách

–        rozvoj schopnosti přizpůsobovat se podmínkám vnějšího prostředí i jeho změnám

 

 

 

Očekávané výstupy:

–        zachovávat správné držení těla

–        zvládat základní pohybové dovednosti a prostorovou orientaci, běžné způsoby pohybu v různém prostředí (zvládat překážky, házet a chytat míč, užívat různé náčiní, pohybovat se
ve skupině dětí, pohybovat se na sněhu, ledu, ve vodě, v písku)

–        koordinovat lokomoci a další polohy a pohyby těla, sladit pohyb s rytmem a hudbou

–        vědomě napodobovat jednoduchý pohyb podle vzoru a přizpůsobit jej podle pokynu

–        vyjadřovat samostatně a smysluplně myšlenky, nápady, pocity, mínění a úsudky ve vhodně zformulovaných větách

–        vést rozhovor (naslouchat druhým, vyčkat, až druhý dokončí myšlenku, sledovat řečníka
i obsah, ptát se)

–        domluvit se slovy i gesty, improvizovat

–        porozumět slyšenému (zachytit hlavní myšlenku příběhu, sledovat děj a zopakovat jej
ve správných větách)

–        formulovat otázky, odpovídat, hodnotit slovní výkony, slovně reagovat

–        učit se nová slova a aktivně je používat (ptát se na slova, kterým nerozumí)

–        učit se zpaměti krátké texty (reprodukovat říkanky, písničky, pohádky, zvládnout jednoduchou dramatickou úlohu apod.)

–        vědomě využívat všechny smysly, záměrně pozorovat, postřehovat, všímat si (nového, změněného, chybějícího)

–        záměrně se soustředit na činnost a udržet pozornost

–        poznat a pojmenovat většinu toho, čím je obklopeno

–        vyjadřovat svou představivost a fantazii v tvořivých činnostech (konstruktivních, výtvarných, hudebních, pohybových či dramatických) i ve slovních výpovědích k nim

–        odloučit se na určitou dobu od rodičů a blízkých, být aktivní i bez jejich opory

–        uvědomovat si svou samostatnost, zaujímat vlastní názory a postoje a vyjadřovat je

–        rozhodovat o svých činnostech

–        ve známých a opakujících se situacích a v situacích, kterým rozumí, ovládat svoje city
a přizpůsobovat jim své chování

–        vyjadřovat souhlas i nesouhlas, říci „ne“ v situacích, které to vyžadují (v ohrožujících, nebezpečných či neznámých situacích), odmítnout se podílet na nedovolených či zakázaných činnostech apod.

–        uvědomovat si své možnosti i limity (své silné i slabé stránky)

–        přijímat pozitivní ocenění i svůj případný neúspěch a vyrovnat se s ním, učit se hodnotit svoje osobní pokroky

–        prožívat radost ze zvládnutého a poznaného

–        vyvíjet volní úsilí, soustředit se na činnost a její dokončení

–        respektovat předem vyjasněná a pochopená pravidla, přijímat vyjasněné a zdůvodněné povinnosti

–        uvědomovat si příjemné a nepříjemné citové prožitky (lásku, soucítění, radost, spokojenost
i strach, smutek, odmítání), rozlišovat citové projevy v důvěrném (rodinném) a cizím prostředí

–        prožívat a dětským způsobem projevovat, co cítí (soucit, radost, náklonnost), snažit se ovládat své afektivní chování (odložit splnění svých osobních přání, zklidnit se, tlumit vztek, zlost, agresivitu apod.)

–        navazovat kontakty s dospělým, kterému je svěřeno do péče, překonat stud, komunikovat
s ním vhodným způsobem, respektovat ho

–        porozumět běžným projevům vyjádření emocí a nálad

–        přirozeně a bez zábran komunikovat s druhým dítětem, navazovat a udržovat dětská přátelství

–        odmítnout komunikaci, která je mu nepříjemná

–        uvědomovat si svá práva ve vztahu k druhému, přiznávat stejná práva druhým a respektovat je

–        chápat, že všichni lidé (děti) mají stejnou hodnotu, přestože je každý jiný (jinak vypadá, jinak se chová, něco jiného umí či neumí apod.), že osobní, resp. osobnostní odlišnosti jsou přirozené

–        uplatňovat své individuální potřeby, přání a práva s ohledem na druhého (obhajovat svůj postoj nebo názor, respektovat jiný postoj či názor), přijímat a uzavírat kompromisy, řešit konflikt dohodou

–        pochopit, že každý má ve společenství (v rodině, ve třídě, v herní skupině) svou roli, podle které je třeba se chovat

–        chovat se a jednat na základě vlastních pohnutek a zároveň s ohledem na druhé

–        začlenit se do třídy a zařadit se mezi své vrstevníky, respektovat jejich rozdílné vlastnosti, schopnosti a dovednosti

–        porozumět běžným neverbálním projevům citových prožitků a nálad druhých

–        adaptovat se na život ve škole, aktivně zvládat požadavky plynoucí z prostředí školy i jeho běžných proměn (vnímat základní pravidla jednání ve skupině, podílet se na nich a řídit
se jimi, podřídit se rozhodnutí skupiny, přizpůsobit se společnému programu, spolupracovat, přijímat autoritu) a spoluvytvářet v tomto společenství prostředí pohody

–        orientovat se bezpečně ve známém prostředí i v životě tohoto prostředí (doma, v budově mateřské školy, v blízkém okolí)

–        zvládat běžné činnosti a požadavky kladené na dítě i jednoduché praktické situace, které se doma a v mateřské škole opakují, chovat se přiměřeně a bezpečně doma i na veřejnosti
(na ulici, na hřišti, v obchodě, u lékaře apod.)

–        osvojovat si elementární poznatky o okolním prostředí, které jsou dítěti blízké, pro ně smysluplné a přínosné, zajímavé a jemu pochopitelné a využitelné pro další učení a životní praxi

–        porozumět, že změny jsou přirozené a samozřejmé (všechno kolem se mění, vyvíjí, pohybuje a proměňuje) a že s těmito změnami je třeba v životě počítat, přizpůsobovat se běžně proměnlivým okolnostem doma i v mateřské škole

 

 

Integrovaný blok Respektuj, co tě obklopuje – já a můj svět „kolem mě“

Charakteristika:

Integrovaný blok Respektuj, co tě obklopuje – já a můj svět „kolem mě“ se zaměřuje na rozvoj vztahu dítěte ke svému okolí, k přírodě, zvířatům, domovu, ale i vzdálenějším světům a kulturám. Dítě je vedeno k tomu, aby hledalo a postupně nacházelo své místo v tomto světě, aby ho chtělo poznávat a aktivně ho přetvářet a chránit. Dítě se postupně seznamuje se světem umění, rozvíjí svou fantazii a kreativitu. Dítěti jsou poskytovány zdroje informací a podnětů, dítě se učí s nimi pracovat, třídit je, porozumět jim. Učí se klást otázky a přemýšlet nad odpověďmi, kterých se mu dostává. Především však získává pozitivní vztah k okolí, ostatním lidem v něm, ke světu, přírodě a k životu vůbec.

Navrhovaná témata pro tento blok jsou například: Roční období, Proměny v přírodě, Počasí, Jiné kontinenty, Životní prostředí, ekologická témata jako Voda, Třídění odpadů, Zvířata, Rostliny, nebo Vesmír, Doprava, Sport, Škola, Média, Knížky, Umění, Zeměkoule, apod.

 

Klíčové kompetence:

–          Dítě získá elementární poznatky o světě lidí, kultury, přírody i techniky, který dítě obklopuje, o jeho rozmanitostech a proměnách; orientuje se v řádu a dění v prostředí, ve kterém žije.

–          Dítě se učí klást otázky a hledá na ně odpovědi, aktivně si všímá, co se kolem něho děje; chce porozumět věcem, jevům a dějům, které kolem sebe vidí; poznává, že se může mnohému naučit, raduje se z toho, co samo dokázalo a zvládlo.

–          Dítě se postupně učí se nejen spontánně, ale i vědomě, vyvine úsilí, soustředí se na činnost a záměrně si zapamatuje; při zadané práci dokončí, co započalo; dovede postupovat podle instrukcí a pokynů, je schopno dobrat se k výsledkům.

–          Dítě si všímá dění i problémů v bezprostředním okolí; přirozenou motivací k řešení dalších problémů a situací je pro něj pozitivní odezva na aktivní zájem.

–          Dítě při řešení myšlenkových i praktických problémů užívá logických, matematických i empirických postupů; pochopí jednoduché algoritmy řešení různých úloh a situací a využívá je v dalších situacích.

–          Dítě postupně získává dovednosti předcházející čtení a psaní.

–          Dítě se učí využít informativní a komunikativní prostředky, se kterými se běžně setkává (knížky, encyklopedie, počítač, audiovizuální technika, telefon atp.).

–          Dítě se učí projevit citlivost a ohleduplnost k druhým, pomoc slabším, rozpozná nevhodné chování; vnímá nespravedlnost, ubližování, agresivitu a lhostejnost.

–          Dítě se zajímá o druhé i o to, co se kolem děje; je otevřené aktuálnímu dění.

–          Dítě chápe, že zájem o to, co se kolem děje, činorodost, pracovitost a podnikavost jsou přínosem a že naopak lhostejnost, nevšímavost, pohodlnost a nízká aktivita mají svoje nepříznivé důsledky.

–          Dítě si uvědomuje svá práva i práva druhých, učí se je hájit a respektovat; chápe, že všichni lidé mají stejnou hodnotu.

–          Dítě zjišťuje, že není jedno, v jakém prostředí žije, uvědomuje si, že se svým chováním na něm podílí a že je může ovlivnit.

 

Dílčí cíle:

–        seznamování s místem a prostředím, ve kterém dítě žije, a vytváření pozitivního vztahu k němu

–        vytváření elementárního povědomí o širším přírodním, kulturním i technickém prostředí,
o jejich rozmanitosti, vývoji a neustálých proměnách

–        poznávání jiných kultur

–        pochopení, že změny způsobené lidskou činností mohou prostředí chránit a zlepšovat, ale také poškozovat a ničit

–        osvojení si poznatků a dovedností potřebných k vykonávání jednoduchých činností v péči
o okolí při spoluvytváření zdravého a bezpečného prostředí a k ochraně dítěte před jeho nebezpečnými vlivy

–        rozvoj pohybových schopností a zdokonalování dovedností v oblasti hrubé i jemné motoriky (koordinace a rozsahu pohybu, dýchání, koordinace ruky a oka apod.), ovládání pohybového aparátu a tělesných funkcí

–        rozvoj fyzické i psychické zdatnosti

–        osvojení si poznatků o těle a jeho zdraví, o pohybových činnostech a jejich kvalitě

–        osvojení si poznatků a dovedností důležitých k podpoře zdraví, bezpečí, osobní pohody
i pohody prostředí

–        rozvoj komunikativních dovedností (verbálních i neverbálních) a kultivovaného projevu

–        posilování přirozených poznávacích citů (zvídavosti, zájmu, radosti z objevování apod.)

–        vytváření základů pro práci s informacemi

–        získání schopnosti záměrně řídit svoje chování a ovlivňovat vlastní situaci

–        posilování prosociálního chování ve vztahu k ostatním lidem (v rodině, v mateřské škole,
v dětské herní skupině apod.)

–        seznamování se světem lidí, kultury a umění, osvojení si základních poznatků o prostředí, v němž dítě žije

–        vytváření povědomí o existenci ostatních kultur a národností

–        vytvoření základů aktivních postojů ke světu, k životu, pozitivních vztahů ke kultuře a umění, rozvoj dovedností umožňujících tyto vztahy a postoje vyjadřovat a projevovat

–        rozvoj společenského i estetického vkusu

 

 

 

Očekávané výstupy:

–        vnímat, že svět má svůj řád, že je rozmanitý a pozoruhodný, nekonečně pestrý a různorodý – jak svět přírody, tak i svět lidí (mít elementární povědomí o existenci různých národů a kultur, různých zemích, o planetě Zemi, vesmíru apod.)

–        všímat si změn a dění v nejbližším okolí

–        mít povědomí o významu životního prostředí (přírody i společnosti) pro člověka, uvědomovat si, že způsobem, jakým se dítě i ostatní v jeho okolí chovají, ovlivňují vlastní zdraví i životní prostředí

–        rozlišovat aktivity, které mohou zdraví okolního prostředí podporovat a které je mohou poškozovat, všímat si nepořádků a škod, upozornit na ně

–        pomáhat pečovat o okolní životní prostředí (dbát o pořádek a čistotu, nakládat vhodným způsobem s odpady, starat se o rostliny, spoluvytvářet pohodu prostředí, chránit přírodu
v okolí, živé tvory apod.)

–        rozlišovat, co prospívá zdraví a co mu škodí; chovat se tak, aby v situacích pro dítě běžných
a jemu známých neohrožovalo zdraví, bezpečí a pohodu svou ani druhých

–        mít povědomí o významu péče o čistotu a zdraví, o významu aktivního pohybu a zdravé výživy

–        mít povědomí o některých způsobech ochrany osobního zdraví a bezpečí a o tom, kde
v případě potřeby hledat pomoc (kam se obrátit, koho přivolat, jakým způsobem apod.)

–        ovládat dechové svalstvo, sladit pohyb se zpěvem

–        vnímat a rozlišovat pomocí všech smyslů (sluchově rozlišovat zvuky a tóny, zrakově rozlišovat tvary předmětů a jiné specifické znaky, rozlišovat vůně, chutě, vnímat hmatem apod.)

–        ovládat koordinaci ruky a oka, zvládat jemnou motoriku (zacházet s předměty denní potřeby, s drobnými pomůckami, s nástroji, náčiním a materiálem, zacházet s grafickým a výtvarným materiálem, např. s tužkami, barvami, nůžkami, papírem, modelovací hmotou, zacházet s jednoduchými hudebními nástroji apod.)

–        pojmenovat většinu toho, čím je obklopeno

–        sledovat a vyprávět příběh, pohádku

–        popsat situaci (skutečnou, podle obrázku)

–        poznat a vymyslet jednoduchá synonyma, homonyma a antonyma

–        rozlišovat některé obrazné symboly (piktogramy, orientační a dopravní značky, označení nebezpečí apod.) a porozumět jejich významu i jejich komunikativní funkci

–        projevovat zájem o knížky, soustředěně poslouchat četbu, hudbu, sledovat divadlo, film, užívat telefon

–        přemýšlet, vést jednoduché úvahy a také vyjádřit to, o čem přemýšlí a uvažuje

–        zaměřovat se na to, co je z poznávacího hlediska důležité (odhalovat podstatné znaky, vlastnosti předmětů, nacházet společné znaky, podobu a rozdíl, charakteristické rysy předmětů či jevů a vzájemné souvislosti mezi nimi)

–        vnímat, že je zajímavé dozvídat se nové věci, využívat zkušenosti k učení

–        postupovat a učit se podle pokynů a instrukcí

–        řešit problémy, úkoly a situace, myslet kreativně, předkládat „nápady“

–        nalézat nová řešení nebo alternativní k běžným

–        zorganizovat hru

–        bránit se projevům násilí jiného dítěte, ubližování, ponižování apod.

–        chovat se obezřetně při setkání s neznámými dětmi, staršími i dospělými jedinci, v případě potřeby požádat druhého o pomoc (pro sebe i pro jiné dítě)

–        zacházet šetrně s vlastními i cizími pomůckami, hračkami, věcmi denní potřeby, s knížkami, s penězi apod.

–        vnímat umělecké a kulturní podněty, pozorně poslouchat, sledovat se zájmem literární, dramatické či hudební představení a hodnotit svoje zážitky (říci, co bylo zajímavé, co je zaujalo)

–        zachycovat skutečnosti ze svého okolí a vyjadřovat své představy pomocí různých výtvarných dovedností a technik (kreslit, používat barvy, modelovat, konstruovat, tvořit z papíru, tvořit
a vyrábět z různých jiných materiálů, z přírodnin aj.)

–        vyjadřovat se prostřednictvím hudebních a hudebně pohybových činností, zvládat základní hudební dovednosti vokální i instrumentální (zazpívat píseň, zacházet s jednoduchými hudebními nástroji, sledovat a rozlišovat rytmus)

–        uvědomovat si, že ne všichni lidé respektují pravidla chování, že se mohou chovat neočekávaně, proti pravidlům, a tím ohrožovat pohodu i bezpečí druhých; odmítat společensky nežádoucí chování (např. lež, nespravedlnost, ubližování, lhostejnost
či agresivitu), chránit se před ním a v rámci svých možností se bránit jeho důsledkům (vyhýbat se komunikaci s lidmi, kteří se takto chovají)

 

 

 

Integrovaný blok Respektuj rozmanitost – já ve světě lidí

Charakteristika:

Integrovaný blok Respektuj rozmanitost – já ve světě lidí se zaměřuje na rozvoj schopnosti dítěte vyznat se ve vztazích s lidmi a uspořádat si vztahy s lidmi ve svém okolí, poznávat lidské společenství i v širším slova smyslu – jako společnost, která má své hodnoty a ctí je. Dítě se učí porozumět těmto hodnotám, uplatňovat je ve svém každodenním životě, osvojit si je a umět je také prosazovat a hájit. K nim patří například péče o zdraví, správný a zdravý životní styl a prevence sociálně patologických jevů. Dítě si buduje vztah k učení se, k objevování a zájmu se vzdělávat. Integrovaný blok umožní dítěti uvědomění si smyslu záměrného učení a získá k němu pozitivní vztah. Důležité je vytváření schopnosti sebeovládání tak, aby bylo dítě schopno mimo jiné efektivně spolupracovat s druhými a chápat význam kooperativního chování pro sebe i celé společenství. Seznámí se s různými prostředími, ve kterých lidé žijí a pracují.

 

Navrhovaná témata pro tento blok jsou nejrůznější oblasti lidské činnosti, například: Povolání a práce lidí, Jiné kultury a společenství, Tradice a zvyky, Zdraví a péče o tělo, Bezpečnost, Zvířata ve světě lidí, Jídlo, Čas, Domov, Město a vesnice, Hudba, Divadlo, Sport, Svátky a oslavy, apod.

 

Klíčové kompetence:

–          Dítě se učí odhadnout své síly, učí se hodnotit svoje osobní pokroky i oceňovat výkony druhých.

–          Dítěti se vždy dostává uznání a ocenění, aby se učilo se s chutí.

–          Dítě si zpřesňuje početní představy, užívá číselných a matematických pojmů, vnímá elementární matematické souvislosti.

–          Dítě rozlišuje řešení, která jsou funkční (vedoucí k cíli), a řešení, která funkční nejsou; dokáže mezi nimi volit, chápe, že vyhýbat se řešení problémů nevede k cíli, ale že jejich včasné a uvážlivé řešení je naopak výhodou; uvědomuje si, že svou aktivitou a iniciativou může situaci ovlivnit.

–          Dítě se nebojí chybovat, pokud nachází pozitivní ocenění nejen za úspěch, ale také za snahu.

–          Dítě ovládá řeč, hovoří ve vhodně formulovaných větách, samostatně vyjadřuje své myšlenky, sdělení, otázky i odpovědi, rozumí slyšenému, slovně reaguje a vede smysluplný dialog.

–          Dítě průběžně rozšiřuje svou slovní zásobu a aktivněji používá k dokonalejší komunikaci s okolím.

–          Dítě se dovídá, že lidé se dorozumívají i jinými jazyky a že je možno se jim učit; má vytvořeny elementární předpoklady k učení se cizímu jazyku.

–          Dítě se při setkání s neznámými lidmi či v neznámých situacích chová obezřetně; nevhodné chování i komunikaci, která je mu nepříjemná, umí odmítnout.

–          Dítě je schopno chápat, že lidé se různí a umí být tolerantní k jejich odlišnostem a jedinečnostem.

–          Dítě chápe, že nespravedlnost, ubližování, ponižování, lhostejnost, agresivita a násilí se nevyplácí a že vzniklé konflikty je lépe řešit dohodou; dokáže se bránit projevům násilí jiného dítěte, ponižování a ubližování.

–          Dítě má základní představu o tom, co je v souladu se základními lidskými hodnotami a normami, i co je s nimi v rozporu, a snaží se podle toho chovat.

–          Dítě spoluvytváří pravidla společného soužití mezi vrstevníky, rozumí jejich smyslu a chápe potřebu je zachovávat.

–          Dítě dbá na osobní zdraví a bezpečí svoje i druhých, chová se odpovědně s ohledem na zdravé a bezpečné okolní prostředí (přírodní i společenské).

 

Dílčí cíle:

–        osvojení si věku přiměřených praktických dovedností

–        vytváření zdravých životních návyků a postojů jako základů zdravého životního stylu

–        osvojení si některých poznatků a dovedností, které předcházejí čtení i psaní, rozvoj zájmu
o psanou podobu jazyka i další formy sdělení verbální i neverbální (výtvarné, hudební, pohybové, dramatické)

–        vytváření pozitivního vztahu k intelektuálním činnostem a k učení, podpora a rozvoj zájmu
o učení

–        osvojení si elementárních poznatků o znakových systémech a jejich funkci (abeceda, čísla)

–        rozvoj schopnosti sebeovládání

–        rozvoj schopnosti citové vztahy vytvářet, rozvíjet je a city plně prožívat

–        vytváření prosociálních postojů (rozvoj sociální citlivosti, tolerance, respektu, přizpůsobivosti apod.)

–        rozvoj interaktivních a komunikativních dovedností verbálních i neverbálních

–        rozvoj kooperativních dovedností

–        ochrana osobního soukromí a bezpečí ve vztazích s druhými dětmi i dospělými

–        rozvoj schopnosti žít ve společenství ostatních lidí (spolupracovat, spolupodílet se), přináležet k tomuto společenství (ke třídě, k rodině, k ostatním dětem) a vnímat a přijímat základní hodnoty v tomto společenství uznávané

–        rozvoj základních kulturně společenských postojů, návyků a dovedností dítěte, rozvoj schopnosti projevovat se autenticky, chovat se autonomně, prosociálně a aktivně se přizpůsobovat společenskému prostředí a zvládat jeho změny

–        vytvoření povědomí o mezilidských morálních hodnotách

–        vytvoření povědomí o vlastní sounáležitosti se světem, se živou a neživou přírodou, lidmi, společností, planetou Zemí

 

 

Očekávané výstupy:

–        zvládat sebeobsluhu, uplatňovat základní kulturně hygienické a zdravotně preventivní návyky (starat se o osobní hygienu, přijímat stravu a tekutinu, umět stolovat, postarat se o sebe a své osobní věci, oblékat se, svlékat, obouvat apod.)

–        zvládat jednoduchou obsluhu a pracovní úkony (postarat se o hračky, pomůcky, uklidit
po sobě, udržovat pořádek, zvládat jednoduché úklidové práce, práce na zahradě apod.)

–        pojmenovat části těla, některé orgány (včetně pohlavních), znát jejich funkce, mít povědomí
o těle a jeho vývoji, (o narození, růstu těla a jeho proměnách), znát základní pojmy užívané
ve spojení se zdravím, s pohybem a sportem

–        zacházet s běžnými předměty denní potřeby, hračkami, pomůckami, drobnými nástroji, sportovním náčiním a nářadím, výtvarnými pomůckami a materiály, jednoduchými hudebními nástroji, běžnými pracovními pomůckami

–        správně vyslovovat, ovládat dech, tempo i intonaci řeči

–        chápat slovní vtip a humor

–        sluchově rozlišovat začáteční a koncové slabiky a hlásky ve slovech

–        utvořit jednoduchý rým

–        sledovat očima zleva doprava

–        poznat některá písmena a číslice, popř. slova

–        poznat napsané své jméno

–        chápat základní číselné a matematické pojmy, elementární matematické souvislosti a podle potřeby je prakticky využívat (porovnávat, uspořádávat a třídit soubory předmětů podle určitého pravidla, orientovat se v elementárním počtu cca do šesti, chápat číselnou řadu v rozsahu první desítky, poznat více, stejně, méně, první, poslední apod.)

–        chápat prostorové pojmy (vpravo, vlevo, dole, nahoře, uprostřed, za, pod, nad, u, vedle, mezi apod.), elementární časové pojmy (teď, dnes, včera, zítra, ráno, večer, jaro, léto, podzim, zima, rok), orientovat se v prostoru i v rovině, částečně se orientovat v čase

–        učit se nazpaměť krátké texty, vědomě si je zapamatovat a vybavit

–        být citlivé ve vztahu k živým bytostem, k přírodě i k věcem

–        těšit se z hezkých a příjemných zážitků, z přírodních i kulturních krás i setkávání se s uměním

–        zachycovat a vyjadřovat své prožitky (slovně, výtvarně, pomocí hudby, hudebně pohybovou
či dramatickou improvizací apod.)

–        spolupracovat s ostatními

–        dodržovat dohodnutá a pochopená pravidla vzájemného soužití a chování doma, v mateřské škole, na veřejnosti, dodržovat herní pravidla

–        respektovat potřeby jiného dítěte, dělit se s ním o hračky, pomůcky, pamlsky, rozdělit si úkol
s jiným dítětem apod.

–        vnímat, co si druhý přeje či potřebuje, vycházet mu vstříc (chovat se citlivě a ohleduplně
k slabšímu či postiženému dítěti, mít ohled na druhého a soucítit s ním, nabídnout mu pomoc apod.)

–        uplatňovat návyky v základních formách společenského chování ve styku s dospělými
i s dětmi (zdravit známé děti i dospělé, rozloučit se, poprosit, poděkovat, vzít si slovo, až když druhý domluví, požádat o pomoc, vyslechnout sdělení, uposlechnout pokyn apod.)

–        vyjednávat s dětmi i dospělými ve svém okolí, domluvit se na společném řešení
(v jednoduchých situacích samostatně, jinak s pomocí)

–        utvořit si základní dětskou představu o pravidlech chování a společenských normách, co je v souladu s nimi a co proti nim a ve vývojově odpovídajících situacích se podle této představy chovat (doma, v mateřské škole i na veřejnosti)

–        chovat se zdvořile, přistupovat k druhým lidem, k dospělým i k dětem, bez předsudků, s úctou k jejich osobě, vážit si jejich práce a úsilí

–        dodržovat pravidla her a jiných činností, jednat spravedlivě, hrát férově

–        uvědomovat si nebezpečí, se kterým se může ve svém okolí setkat, a mít povědomí o tom, jak se prakticky chránit (vědět, jak se nebezpečí vyhnout, kam se v případě potřeby obrátit
o pomoc)

–        mít povědomí o širším společenském, věcném, přírodním, kulturním i technickém prostředí